Kortikoidy: co jsou, formy, nežádoucí účinky a vysazování
Autor: Honza Andres | Odborná kontrola: MUDr. Pavel Both, internista a diabetolog
Obsah článku
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou syntetické (uměle vyrobené) hormony podobné kortizolu, který si tělo přirozeně tvoří v kůře nadledvin. Používají se k potlačení zánětu a imunitní reakce u autoimunitních onemocnění, alergií a řady dalších stavů — lokálně (masti, inhalace) i systémově (tablety, injekce).
Mezi nejčastěji předepisované kortikosteroidy patří Prednison. Na bolest a zánět se používají také nesteroidní protizánětlivé léky – bez předpisu například ibuprofen, na předpis Aulin nebo Nimesil. Na imunitní systém ale nepůsobí.
Mezi lidmi mají kortikoidy velmi negativní pověst, zároveň však představují často jedinou možnost, jak nemocným pacientům ulevit a nastartovat zlepšení jejich zdravotního stavu. Co všechno byste o kortikoidech měli znát, abyste nepodlehli často opakovaným mýtům a polopravdám?
Kortikoidy nejsou v zásadě nic jiného než uměle vyrobené (syntetické) hormony, v mnoha ohledech se podobající kortizolu. Ten produkuje naše tělo zcela přirozeně v kůře nadledvin a využívá ho (stejně jako jeho rozličné deriváty) k potlačení imunitního systému. Pomáhá nám tedy udržet „dravost“ bílých krvinek na uzdě a tlumí zánět.
A právě pro tyto své vlastnosti je kortizol oblíbený i mezi lékaři zabývajícími se léčbou autoimunitních onemocnění – tedy případů, kdy imunita útočí na vlastní tkáně (např. revmatoidní artritida nebo lupénka) – a také k prevenci odmítnutí transplantovaného orgánu.
Léčba kortikoidy
V zásadě dělíme užití kortikoidů do dvou skupin: léčbu lokalizovaného onemocnění, kdy imunitní reakce míří na vlastní tkáň či orgán, a léčbu systémového onemocnění, kdy je nežádoucí zvýšená aktivita imunity rozptýlena napříč celým organismem.
Mezi nejznámější druhy kortikoidů, které vám může lékař předepsat, patří flutikason, prednison a budesonid. Ve svých účincích na organismus se vzájemně mírně liší, konkrétní volba tedy vždy závisí na lékaři, který dokáže fundovaně posoudit váš zdravotní stav i jeho možný další vývoj.
Jaký je rozdíl mezi lokálně a systémově aplikovanými kortikoidy?
Kortikoidy ve formě inhalace
V této souvislosti se o kortikoidech mluví pravděpodobně nejvíce – obsahují je tzv. „foukátka“ předepisovaná i dětem od nejútlejšího věku. Jde v tomto případě o kortikoidy aplikované lokálně, jež jsou k organismu šetrnější. U dětí mohou inhalační kortikoidy mírně zpomalit růst – v dlouhodobé studii byla dospělá výška dětí léčených budesonidem v průměru zhruba o 1 cm nižší. Přínos dobře léčeného astmatu ale tento efekt obvykle převáží; lékař volí nejnižší účinnou dávku a růst dítěte sleduje.
Přesto však může mít jejich dlouhodobá aplikace několik nežádoucích účinků:
- šedý a zelený zákal
- osteoporóza
- kvasinkové infekce nebo afty v ústech
Riziko očních komplikací se týká hlavně dlouhodobého užívání vyšších dávek – lékař pak může doporučit kontroly u očního lékaře. Kvasinkové infekce a afty (případně i chrapot) lze ovlivnit zvýšenou hygienou po inhalaci – stačí ústa vypláchnout vodou nebo ústní vodou bez obsahu alkoholu. Osteoporóze pomáhá předcházet podávání vitamínových přípravků (vitamín D, vápník) a častější pohyb – vždy po domluvě s lékařem.
Kortikoidová mast
Poskytují úlevu od svědění a pálení a dokážou nastartovat v kůži prospěšné hojivé procesy – přesně takové užití mají kortikoidy při léčbě kožních onemocnění. Byť jde rovněž o užití lokální, bývá v tomto případě zaznamenáváno vedlejších účinků zdaleka nejvíce:
- změna pigmentace
- nadměrné ochlupení
- zvýšené riziko infekcí
- zhoršení probíhající kožní infekce
- abnormální reakce kůže na sluneční záření
- strie, ztenčení kůže
- kontaktní dermatitida
- zpomalené hojení, snadná tvorba modřin, rozšířené žilky
Většině těchto obtíží lze předejít aplikací kortikoidních mastí na malé plochy neporušené kůže, to však není vždy možné. Řešením je používání této medikace pouze při akutních stavech a striktně podle doporučení lékaře.
Kortikoidy – injekce a tablety
Zpravidla se používají při akutní fázi některých onemocnění, kdy mohou často doslova zachránit život. Krátkodobé užívání kortikoidů ve formě injekcí nebo tablet přináší jen menší obtíže, zejména:
- nespavost
- zvýšenou chuť k jídlu
- zčervenání v obličeji
- přírůstek hmotnosti v důsledku zadržování vody v těle
- změny nálady a chování
Všechny vyjmenované potíže by však měly samy brzy odeznít po ukončení terapie, a to bez další recidivy.
Kortikoidy – nežádoucí účinky při dlouhodobém užívání
Riziko obtíží se zvyšuje s dobou užívání kortikoidů. Co na vás může čekat, pokud se bude nelokální (systémové) podávání kortikoidů opakovat v delším časovém horizontu?
- zvýšený nitrooční tlak, šedý zákal
- srdeční poruchy, vysoký krevní tlak
- cukrovka, obezita
- žaludeční vředy (hlavně v kombinaci s léky typu ibuprofen)
- ztenčení kůže, snadná tvorba modřin
- poškození svalů, osteoporóza
- zvýšená náchylnost k infekcím
- Cushingův syndrom
Nikdy se proto při svém léčebném režimu nespoléhejte pouze na předepsané kortikoidy a dodržujte i další předepsaná režimová, dietetická či pohybová opatření.
Kortikoidy prošly od svého objevení dlouhým vývojem a dnešní formy jsou v řadě ohledů cíleněji dávkované než jejich předchůdci. To ale neznamená, že jsou rizika automaticky zanedbatelná – u dlouhodobé nebo systémové léčby je namístě pravidelné sledování lékařem, ne spoléhání na to, že „dnešní kortikoidy už nic neudělají“. Rozhodnutí, zda a jak léčbu upravit, nechte vždy na odborníkovi.
Kortikoidy a alkohol
Užíváte-li kortikoidy v tabletách, alkohol omezte. Kombinace zvyšuje riziko podráždění žaludeční sliznice a vzniku žaludečních vředů (obě látky samostatně zatěžují žaludek) a může narušit efekt léčby.
Kortikoidy v těhotenství
Ani ženy v těhotenství se nemusí léčebného působení kortikoidů zcela vzdát, o jejich užívání ale vždy musí rozhodnout lékař. Lokální kortikoidy se v těhotenství používají jen na krátký čas a pod dohledem lékaře – typicky u těhotenských svědivých vyrážek. Obvykle se dává přednost slabším (např. hydrokortizon) nebo středně silným přípravkům. Krátkodobá lokální aplikace nízkou dávkou je obecně považována za nízkorizikovou pro dítě, konečné posouzení ale vždy záleží na konkrétní situaci a patří lékaři – léčbu ani dávkování neupravujte sami.
Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem. O úpravě dávkování nebo vysazení kortikoidní léčby rozhoduje výhradně lékař.
Časté otázky o kortikoidech
Co jsou kortikoidy?
Syntetické hormony podobné kortizolu, který si tělo přirozeně tvoří v kůře nadledvin. Tlumí zánět a potlačují imunitní reakci.
Lze kortikoidy náhle vysadit?
Ne. Při delším užívání je nutné dávkování postupně snižovat podle plánu lékaře, jinak hrozí nedostatečnost nadledvin.
Jaké jsou nejčastější formy kortikoidů?
Inhalační (např. u astmatu), masti a krémy na kůži, a tablety nebo injekce pro systémové působení.
Mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Ano, závisí na formě a délce užívání — od kvasinkových infekcí a šedého zákalu u lokálních forem po osteoporózu, cukrovku a Cushingův syndrom u dlouhodobého systémového užívání.
Zdroje: Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL); Kelly H. W. a kol.: Effect of inhaled glucocorticoids in childhood on adult height, NEJM 2012.
Aktualizováno: 8. 10. 2026
