Horečka u dětí v létě

Ať je nám dvacet nebo třicet, ať máme jedno dítě nebo pět, horečka u dětí v létě  nás dokáže vždy pořádně vyděsit.

Horečka u dětí v létě

Jak postupovat při horečce v létě? 

  • Zachovejme chladnou hlavu

Ač se to v té chvíli zdá nemožné, musíme myslet na to, že horečka není špatná. Je to obrana organismu. Můžeme to přirovnat například k vyvařování lahviček. Chceme zabít bakterie, a tak zvolíme vysokou teplotu. Stejně pracuje naše tělo, vysokou teplotou se očišťuje od virů, bakterií a odpadních látek. Není tedy rozumné srážet teplotu pod 38 stupňů.

  • Nejdříve vsaďme na přírodu

Bezesporu je příroda vždy šetrnější než chemie. Proto je vhodné nejprve zkusit srazit teplotu například chladnějšími obklady. Osvědčilo se chladit tepny, dle uvážení je možné zkusit vlažnější koupel. Voda nesmí být úplně ledová, nechceme-li způsobit více škody než užitku.

Známou starou babskou radou je použití octových ponožek. Ponožky se namočí do jednoho dílu octa a jednoho dílu vlažné vody a navléknou se na nohy. Tam je ponecháme, dokud nezteplají.

  • Podejme léky

Pokud žádný z pokusů o šetrné snížení horečky nezabere a teplota neklesá, podáváme léky na snížení horečky. U malých dětí jsou k dispozici ve formě sirupů či čípků.

Zavedení čípku je pro sražení horečky u dítěte nejjednodušší. Může se stát, že vlivem horečky žaludek sirup nepřijme.

Pokud teplota stoupá, je vhodné léky kombinovat po třech až čtyřech hodinách. Střídat můžeme léky s léčivou látkou paracetamol a ibuprofen. Nejlépe čípek se sirupem.

  • Voda základ života

V tomto stavu je nejdůležitější dostatek tekutin. Dětský organismus se dehydruje bleskovou rychlostí. Dostatek tekutin pomůže tělu se rychleji zotavit.

Pokud horečka neklesá nebo trvá déle než tři dny, dítě je malátné, nepije nebo pokud se nám cokoli nezdá, vyhledáme lékaře.

Podobné příspěvky

  • Cervikobrachiální syndrom

    Co je cervikobrachiální syndrom? Cervikobrachiální syndrom je tzv. kořenový syndrom charakterizovaný bolestí začínající v šíji a vystřelující do horních končetin (jedné nebo obou). Nejčastěji souvisí s drážděním nebo útlakem krčních nervových kořenů, například při výhřezu meziobratlové ploténky nebo degenerativních změnách krční páteře. Jak se cervikobrachiální syndrom projevuje Nejčastěji jde o syndrom komprese krčních kořenů. Upozorní…

  • Mononukleóza

    Co je mononukleóza? Infekční mononukleóza (lidově „polibková nemoc“) je virové onemocnění způsobené virem Epstein-Barrové (EBV), patřícím do rodiny herpetických virů. Přenáší se kontaktem se slinami infikované osoby — nejen polibkem, ale i sdílením nádobí, brček nebo lízátek. Nejčastěji postihuje dospívající a mladé dospělé (15–30 let), ale nakazit se lze v jakémkoli věku. Jak se mononukleóza…

  • Psoriáza

    Co je psoriáza? Psoriáza (lupénka) je neinfekční, chronické zánětlivé kožní onemocnění postihující 1–4 % populace v Evropě a USA. Způsobuje vystouplé, červené a šupinaté skvrny na kůži, nejčastěji na loktech, kolenou a pokožce hlavy, ale může se objevit kdekoli. Příznaky psoriázy Kožní buňky u lidí s psoriázou rostou abnormálně rychle — místo obvyklých 26–28 dní…

  • Petechie

    Co jsou petechie? Petechie jsou drobné červené až nafialovělé tečky na kůži nebo sliznicích, vznikající prasknutím drobných podkožních cévek (kapilár). Většinou mají neškodnou fyzickou příčinu (silné kašlání, škrábání, zvracení), ale mohou být i varovným příznakem závažného onemocnění — proto se nikdy nemají brát na lehkou váhu, pokud si nejste jistí příčinou. Kdy volat záchranku (155):…

  • Sjögrenův syndrom

    Co je Sjögrenův syndrom? Sjögrenův syndrom je autoimunitní zánětlivé onemocnění, které nejčastěji postihuje oči a slinné žlázy a způsobuje jejich sníženou funkci. Může se objevit v jakémkoli věku, nejčastěji ale mezi 45. a 55. rokem, a postihuje přibližně desetkrát víc žen než mužů. Přibližně polovina pacientů má současně i jiné onemocnění pojivové tkáně, jako je…

  • Roztroušená skleróza

    Co je roztroušená skleróza? Roztroušená skleróza (RS) je celoživotní autoimunitní onemocnění postihující mozek a míchu, které může způsobit širokou škálu příznaků — potíže se zrakem, pohybem končetin nebo rovnováhou. Nejčastěji je diagnostikována u lidí ve věku 20–30 let a je přibližně 2–3x častější u žen. Průběh i závažnost se mezi jednotlivými lidmi výrazně liší —…