Steatóza jater
Nemoci jater máme spojené spíše s vysokým věkem a konzumací alkoholu, ale nemusí tomu tak být vždy. Steatóza jater umí být velmi zákeřná – objevuje se už u dětí a v prvním stadiu nepoznáte, že se s vaším tělem něco děje. Jaké příznaky vás před steatózou jater varují a co dělat, když skutečně onemocníte?
Steatózu jater většina z nás zná pod laickým pojmenováním ztučnění jater. Jde vlastně o ukládání kapének tuku v jaterní tkáni, které může v případě dlouhodobého zanedbávání vést až k cirhóze a selhání jater. Příčin může být hned několik:
Obsah článku
Steatóza jater – příčiny
- nadměrná konzumace alkoholu
- obezita
- cukrovka
- dědičné faktory
- konzumace tučné stravy
- užívání léků (např. kortikoidy)
- konzumace jedovatých hub
Díky usazenému tuku se objem jater při steatóze znásobí, ale další příznaky nemusí být ihned patrné. Nemocní obvykle zaznamenají jen občasný pocit plnosti, bolesti břicha nebo nevolnosti, ale často probíhá první stádium steatózy jater zcela bezpříznakově.
Jak poznat steatózu jater
Pokud máte pocit, že s vaším tělem není všechno v pořádku, objednejte se ke svému praktickému lékaři. Krevní rozbor pak odhalí vyšší hladinu tuku v krvi a steatóza jater je poté dodatečně potvrzena ještě ultrazvukovým vyšetřením. Pacient sám tento stav nemá šanci odhalit, bez asistence lékaře se proto rozhodně neobejdete.
Účinná léčba
Včas odhalená steatóza jater (tzv. taková, která ještě nepřešla ve žloutenku nebo jaterní selhání) se dá velmi úspěšně léčit úpravou životního stylu a podáváním léků ze skupiny hepatoprotektiv. Podle závažnosti stavu musí být nasazena úprava jídelníčku (zákaz konzumace alkoholu a tučných jídel) nebo přísná jaterní dieta, která zpočátku omezí jídelníček opravdu radikálně.
Při dodržení všech lékařských pokynů a doporučení se stav jater stabilizuje obvykle do několika měsíců, omezení požívání alkoholu a tučných jídel je ale třeba dodržovat celoživotně, jinak se steatóza jater může vrátit. Pokud chcete zdraví svých jater podpořit, můžete vsadit i na bylinkovou léčbu. Hodí se čaj nebo výtažky z ostropeřce mariánského, třezalky tečkované nebo pelyňku. O svém záměru se ale vždy poraďte s lékařem, aby nedošlo k narušení účinků předepsaných léků – zvláště třezalka je v tomto ohledu velmi rizikovou bylinkou.
