Tasemnice příznaky

Jde o nepříjemného parazita, který dokáže přežít a reprodukovat se v lidském těle (tedy přesněji řečeno v zažívacím traktu). Tasemnice příznaky bohužel nejsou právě dobře prokazatelné. Lze je totiž snadno zaměnit s mnoha dalšími projevy nejrůznějších onemocnění nebo dokonce parazitů.

Mezi ty nejčastější patří samozřejmě nevolnost a zvracení, dále pak bývají pozorovatelné bolesti hlavy, závratě a leckdy i nepříjemné bolesti žaludku. Jde o ploštěnce, jejichž dospělci se s oblibou usazují v lidském trávicím systému. Existuje několik druhů tasemnic a ty se od sebe liší v mnoha ohledech.

Měli byste vědět:
Nejodolnější druhy tasemnic mohou přežít v lidském trávicím traktu až neuvěřitelných 25 let! A zůstávají naživu ještě dlouho poté, co jejich hostitel zemře.

Tasemnice příznaky

 

Jak poznat, že mám tasemnici

Sami sobě si tasemnici zpravidla diagnostikovat nemůžete. Jsou zapotřebí testy z laboratoří, abyste mohli mít skutečnou jistotu. Bez návštěvy odborníka se tedy neobejdete.

Když se řekne tasemnice, můžeme mít na mysli jak konkrétního parazita, tak i popis onemocnění, které způsobuje. Zejména v prvních letech je obtížné ho odhalit, a to díky tomu, že značně dlouho nevyvolává žádné specifické a snadno rozpoznatelné příznaky. Leckdy jsou dokonce první roky „pobytu“ tasemnice zcela bezpříznakové. Ovšem v závislosti na typu parazita, který se v našich střevech usídlí, může postižená osoba, jež je infikovaná tímto parazitem, čelit mnoha dalším přidruženým onemocněním.

Typické příznaky se objevují často až po několika letech po infekci. Jde zejména o:

  • zácpu,
  • postupně se zhoršující závratě,
  • nevolnost a zvracení,
  • slabost,
  • ztrátu hmotnosti,
  • nervovou hyperaktivitu,
  • epigastrickou bolest.
Měli byste vědět:
Není nutné, abyste měli všechny příznaky. Jejich projevy se navíc postupně zhoršují.

Tasemnice příznaky aneb jak prokázat přítomnost tasemnice v organismu

Existuje mnoho způsobů, jak může k infekci tasemnicí dojít. Ovšem nejčastěji přichází v důsledku konzumace infikovaného a nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa.

Většina tasemnic, které v lidském organismu najdeme, patří k druhu Tasemnice bezbranná (Taenia saginata, 1782). Ta člověku není příliš nebezpečná. Nejde ovšem o jediného parazita, na kterého můžeme narazit.

Správná diagnostika z rukou lékaře je založena hlavně na vyšetření stolice. Je tedy nutné na pracoviště donést vzorek. Během tohoto testu dochází k vyhledávání jednotlivých článků tasemnice (proglotide) nebo jejích vajíček. Vše probíhá pod mikroskopem, byť články tasemnice bývají zpravidla dobře viditelné i pouhým okem.

Obvykle jsou odhaleny články, vajíčka těchto ploštěnců bývají totiž detekována jen velmi zřídka a na základě tohoto nálezu není možné zjistit, zda je pacient infikován tasemnicemi nebo ne.

Měli byste vědět:
V počátečních stádiích choroby často není možné ve stolici najít články tasemnice ani její vajíčka. Ovšem téměř ve všech případech jsou nalezeny jisté specifické antigeny tasemnice (coproantigeny). Není tedy nutné hned tzv. házet flintu do žita. Nenechte se odradit tvrzením, že během prvního roku nebo dvou lékaři stejně nic nenajdou, takže se musíte spolehnout na samoléčbu. Dnes už to naštěstí dávno není pravda. Kromě vyšetření stolice se totiž dnes používá vysoce účinné vyšetření rektálního výtěru. Jde o nepříjemnou, ale nezbytnou proceduru. Stud tedy rozhodně není na místě.

Tasemnice příznaky

Tasemnice dlouhočlenná se neomezuje jen na střeva

Infekce tasemnicí může postihnout celé tělo, vždy je tedy nutné správné vyšetření.

Ovšem v našich končinách se lze setkat i s mnohem nebezpečnějším parazitem. Je jím tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium). Pro člověka jsou nebezpečná dokonce i její vajíčka a larvy. Jde o vážně onemocnění zvané cysticerkóza (zvaná v odborných kruzích také cysticercosis).

Mezi charakteristické příznaky infekce tasemnicí dlouhočlennou patří:

  • ztráta paměti,
  • halucinace,
  • emoční poruchy,
  • poruchy zažívacího systému.

Larvy se ovšem nevyskytují je ve střevech. Lze je nalézt na různých místech těla. Obzvláště se jim líbí svaly, pobřišnice, podkožní tkáň, srdce, plíce a dokonce i centrální nervový systém. Právě proto je seznam příznaků tak neobvyklý. A také proto způsobují velmi nebezpečné onemocnění s opravdu vážnými následky v případě, že není správně léčeno.

Měli byste vědět:
Značně nebezpečná je zejména cysticerkóza mozku nebo do oka.

Potvrzení infekce tasemnicí dlouhočlennou je velmi podobné tomu, které se provádí v případě podezření na přítomnost tasemnice bezbranné. Opět je nutné přinést vzorek stolice. V ní se hledají se proglottidy tasemnice, případně jejich drobná vejce. Ve specializovaném středisku pro výzkum parazitů se také obvykle provádí test na detekci koproantigenů.

Ale správná diagnóza této nemoci se může opírat i o biopsii larev, lokalizovaných subkutánně (tedy v případě, že jsou larvy viditelné). Tehdy zpravidla není vyšetření stolice potřeba, zato se však nevyhnete počítačové tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MRI). Nehledají totiž jen samotné larvy, ale umožňují i vyhodnocení lézí, které ve vašem organismu tito parazité způsobili. Lze tak minimalizovat rozsah již napáchaných škod.

Měli byste vědět:
Larvy nacházející se v oku mohou být s vysokou přesností detekovány speciálním oftalmoskopem.

Škulovce širokého můžete získat při konzumaci ryb

Milujete rybí carpaccio? Po seznámení se škulovcem tento postoj nejspíš přehodnotíte.

Škulovec široký (Dibothriocephalus latus) může do našeho těla proniknout prostřednictvím konzumace syrových, nebo nesprávně tepelně upravených ryb. A jaké příznaky má?

  • střevní potíže,
  • megaloblastická (nepigmentovaná) anémie,
  • tělesná slabost,
  • ztráta váhy.

U nás se vyšetření na škulovce provádí zpravidla jen u osob, které se vrátily z oblastí, v nichž se vyskytuje infekce, nebo kteří v nedávné době snědli syrové ryby. Velmi častý je výskyt anémie, který často onemocnění prozradí jako první.

Základním diagnostickým vyšetřením infekcí škulovcem je (jako i u jiných druhů tasemnic) vyšetření stolice. V ní dochází k nalezení charakteristicky vypadajících škulovcových vajíček i částí samotných larev.

Měli byste vědět:
V posledních letech se tento parazit rozšířil i v řekách a jezerech na severu Evropy. Při výletech sem tedy buďte obzvláště opatrní.

Tasemnice příznaky

Echinokokóza – onemocnění od domácích mazlíčků

Máte doma psa, který se často pohybuje venku? Pak zpozorněte.

Posledním onemocněním, které s tasemnici souvisí, je určitě echinokokóza. Ta může být na člověka přenesena orální, a to prostřednictvím vajíček, které ulpí např. na prstech nebo konzumované potravě. Stačí k tomu málo – třeba pomazlení s vaším psem.

Psi jsou totiž jedním z významných hostitelů tasemnic, které echinokokózu způsobují. Jde konkrétně o tasemnice rodu Echinococcus:

  • cystická echinokokóza (je způsobena především druhem E. Granulosus sensu stricto),
  • alveolární echinokokóza (E. multilocularis).
Setkat se ovšem lze také s polycystickou echinokokózou a unicystickou echinokokózou. Ke všem z nich vede jednoduchá cesta, na jejímž počátků vždy stojí nedostatek správné hygieny při kontaktu se psem nebo jakýmkoliv jiným infikovaným zvířetem. I pouhé olíznutí obličeje – tak oblíbené u mnoha majitelů malých i velkých plemen, může vést k infekci.

Příznaky onemocnění echinokokózou se velmi liší. A to vždy v závislosti na místě, kde se mladá tasemnice nachází. Právě podle tohoto schématu tasemnice příznaky je možná například echinokokóza plic, mozku, jater apod. Larvy dokáží v našich tkáních tvořit nepříjemné cysty.

Diagnostika echinokokózy není tak jednoduchá, jak v případě jiných onemocnění tasemnicemi.

Může být založena na několika různých a odlišně spolehlivých metodách. Velmi důležité je zejména parazitologické a histopatologické vyšetření tekutiny, která je odebrána z cyst ve svalech nebo orgánech. Odběru vzorku může předcházet jak biopsie, tak i chirurgický zákrok. A to vždy podle toho, kde se cysta nachází a jaké problémy vám způsobuje.

K vyhodnocení vyoperované cysty (ale i té, která zůstala v těle) lze v závislosti na pracovišti použít zobrazovací testy (CT, MRI, USG). Je možné setkat se i se sérologickými testy (např. ELISA, imunoelektroforéza). Nejsou však úplně spolehlivé. Často totiž mohou poskytnout i falešně negativní nebo dokonce i falešně pozitivní výsledky. Nikdy tedy nemohou být použity jen jako jediná možnost vyvrácení nebo potvrzení vaší diagnózy.

Tasemnice příznaky – jak vyléčit tasemnici

Určitě se nepokoušejte o samoléčbu. Bylinné preparáty bohužel nebývají příliš účinné.

V případě léčby tasemnice vám nezbude, než se spolehnout na léky, podávané lékařem. Volně na předpis je neseženete (snad jen v zemích třetího světa, což však nedoporučujeme). Tyto léky mají na tasemnici paralyzující účinek. Nezabijí ji, ovšem parazit se ve střevech již nedokáže déle udržet a je vyloučena společně s výkaly.

Jsou-li tasemnice nalezeny i v jiných částech těla, pak je dále na řadě chirurgická léčba. Bohužel zásahu chirurga se někdy nevyhneme ani v případě, když je tasemnice „pouze“ ve střevě. Ne vždy se totiž její 100 % vyloučení prostřednictvím stolice podaří. Ale není třeba se bát. Léčba moderními prostředky má v případě tasemnic velmi vysokou úspěšnost.

siffera

siffera

Ahoj mám ráda hory, pohyb a vše co je zdravé. Více informací o mně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *