Mononukleóza

Mononukleóza

Mononukleóza – polibková nemoc. Ano, přesně takhle se jí lidově říká. Zní to tajemně, že? Ve skutečnosti v sobě tato dvě slova prozrazují způsob, kterým se mononukleóza nejčastěji přenáší. A opravdu to není to vůbec vzácný jev.

Cítíte se úplně vyčerpaní, trápí vás bolesti až v kostech, bolesti v krku a horečka, která už několik dní nespadla? Může to být běžné nachlazení se silnějším průběhem nebo také obávaná infekční mononukleóza. A jak od sebe tyto dvě nemoci poznat?

Mononukleóza přenos

Ve zkratce: Co je to mononukleóza?Jde o infekční onemocnění, se symptomy připomínajícími chřipku. Způsobuje ji vir Epstein-Barr (zkráceně EBV), patřící do rodiny herpes virů.

Není bez důvodu, že lékaři spojují mononukleózu s polibkem, protože k infekci dochází v důsledku kontaktu se slinami nebo jinými tělesnými sekrety infikované osoby. Ovšem nemusí jít zdaleka jen o polibek – stojí tedy za to připomenout, že k infekci může dojít i mnoha dalšími způsoby. Stačí se například napít z šálku, na kterém zůstaly sliny se zbytky viru EBV od infikované osoby, ukousnout si ze stejného jídla apod.

Mononukleóza

Mononukleóza u dětí

Největší rizikovou skupinou jsou z tohoto důvodu děti v pubertě a nejmenší děti (od batolete až po mateřskou školku), které se často zdržují společně, vzájemně od sebe ochutnávají, případně si vyměňují hračky nebo mají ve zvyku společně nebo lízat jedno lízátko. Ovšem nakazit se mohou také rodiče – stačí například tolik populární olíznutí dudlíku dítěte a o problém je postaráno.

Mononukleóza v dospělosti

Po infekci se virus mononukleózy usadí ve slinných žlázách. Neprojeví se okamžitě. To je stejné u dospělých i u dětí. První příznaky se objeví do 30-50 dnů od infekce. Mononukleóza trvá od 14 do 30 dní, a plný návrat k běžnému životu trvá asi 8 týdnů. Dospělí mívají často průběh o něco horší, ale není to pravidlem.

Kdy se vrátit do práce?

Dokud nezmizí horečka a lymfatické uzliny se nevrátí ke své normální velikosti, měli byste zůstat doma. Ale pamatujte na to, že virus může být aktivní ještě šest měsíců po skončení onemocnění, takže po celou dobu můžete infikovat ostatní osoby okolo sebe. Dbejte tedy na zvýšenou hygienu a vyhněte se tělesnému kontaktu.

Mononukleóza – příznaky

Zpočátku se infekce mononukleózou podoba chřipce nebo nachlazení. Definitivní odpověď vám často může dát jen lékař, který si k ruce vezme krevní a jaterní testy.

Mononukleóza začíná všeobecnou ztrátou energie a nedostatkem chuti k jídlu. Pacienti si stěžují na bolest v končetinách, v zádech nebo v krku. Často se také dostavuje bolest hlavy, rýma a horečka (38 až 40 ° C). V této fázi je nejjednodušší zaměnit mononukleózu s obyčejným nachlazením nebo chřipkou.

Později se mohou bolesti přesunout i na jiná místa – zejména do horní dutiny břišní na levé straně – dochází totiž i ke zvětšování sleziny. Dalším místem, kde se infekce projeví, jsou lymfatické uzliny, a to zejména:

  • pod dolní čelistí,
  • v tříslech,
  • na krku.
Na všech těchto místech jsou lymfatické uzliny zvětšené a citlivé na dotek. Může se také objevit lehká vyrážka a nejtypičtější příznak mononukleózy – zvětšené mandle. Ty se často také pokrývají šedobílým povlakem. Dostavuje se nepříjemný zápach z rtů.

Měli byste vědět:
Tyto příznaky jsou velmi podobné angině pectoris. Rozlišujícím znakem je vyrážka na patře, která není u mononukleózy zpravidla pozorována. Někdy dochází rovněž k nepříjemnému otoku očních víček, obočí a nosní přepážky.

Kdy navštívit s mononukleózou lékaře

I když se o mononukleóze říká, že se s ní tělo musí vypořádat samo, není to důvodem k tomu, abyste návštěvu lékaře odkládali nebo dokonce vynechali úplně. Teprve ten je totiž na základě rozhovoru s pacientem a za pomoci následných krevních a jaterních testů schopen tuto diagnózu potvrdit nebo vyvrátit.

Věděli jste, že:
onemocnění mononukleózou poskytuje trvalou imunitu? Je to tedy pouze jednorázová choroba.

Virus totiž napadá bílé krvinky (leukocyty). Díky tomu se zvyšuje jejich počet a dochází ke změně vzhledu. Krevní testy pak odhalí tzv. mononukleární leukocyty, alias velké buňky s jedním jádrem. Právě z toho důvodu často lékař v případě pochybností provádí krevní testy a někdy si vyžádají i testování na jaterní enzymy.

Mononukleóza a antibiotika

Ne, antibiotika mononukleózu opravdu nevyléčí. A proč je tedy lékaři tak často předepisují? Na vině je chybná diagnóza, během níž se lékař domnívá, že trpíte nějakou bakteriální infekcí. Proto je vám předepsán obvykle ampicilin nebo amoxicilin. Ovšem tělo bude antibiotika vnímat jako cizí látku – alergen. A to způsobí následnou senzibilizaci – typickou vyrážku na trupu. Jde o další příznak jasně prozrazující jednoznačnou diagnózu – infekci mononukleózou.

Čím se léčí mononukleóza

S mononukleózou si tělo musí poradit samo, to je prostě fakt. To však neznamená, že vás současná medicína nechá zcela bez pomoci. Léčit lze totiž alespoň symptomatické příznaky, takže se vám během krátké doby výrazně uleví. A co si vzít k ruce?

  • léky na snížení teploty,
  • léky proti bolesti hlavy a svalů,
  • chladné obklady na lýtka a do oblasti třísel,
  • dezinfekční spreje s lokálním anestetickým účinkem na bolest v krku,
  • kostky ledu, jež mohou bolesti v krku rovněž zklidnit, výplachy odvarem z heřmánku nebo šalvěje
Měli byste vědět:
Šalvěj není vhodná pro děti do dvanácti let. Jestliže je u nich vyloučeno použití heřmánku například kvůli alergii, sáhněte po odvaru z prhy arniky nebo se o dalším vhodném postupu poraďte v lékárně.

Kdy může pomoci lékař? Když je nejhůř

Někdy jsou příznaky mononukleózy tak intenzivní, že váš lékař může doporučit podání steroidních injekcí. Zpravidla jde o hydrokortison nebo dexamethason. Obojí je dostupné pouze na lékařské předpis a rozhodně by nemělo jít o rutinní léčebný postup. Steroidy dokáží v těle napáchat mnoho škod, nevyžadujte je tedy po lékaři zbytečně. Můžete si více ublížit než pomoci.

Měli byste vědět:
Bohužel dosud nebyla vyvinuta žádná účinná vakcína proti onemocnění mononukleózou. A antivirová léčiva na ni ani trochu nefungují.

Mononukleóza

Mononukleóza dieta

K plnému a rychlému vyléčení vám může pomoci rovněž správná strava. Ta by měla šetřit játra mononukleózou zasažená a dbát především na to, aby byla snadno stravitelná a bohatá na vitamíny a tekutiny. Vhodné jsou tedy například:

  • ovocné a zeleninové koktejly,
  • polévky,
  • zeleninové saláty apod.
Během léčby se také postarejte o pravidelné větrání místností a zvlhčování vzduchu. Polštář můžete pokapat několika kapkami esenciálního oleje (skvělý je například eukalyptový olej), který vám pomůže lépe dýchat. Velmi důležitou součástí úspěšné léčby je také plnohodnotný odpočinek a vydatný spánek.

Komplikace po mononukleóze

A rozhodně nejde o přehnaná doporučení. Komplikace po kontaktu s virem mononukleózy, který není řádně zaléčen, jsou vzácné, ale o to závažnější. Může se objevit například meningitida, poškození srdečního svalu a tkání obklopujících srdce, postižení periferních nervů nebo pneumonie. Nejnebezpečnější je pak určitě devastující prasknutí sleziny.

Tyto komplikace jsou nejčastější u lidí s vrozeným deficitem imunity a závažným onemocněním plic nebo srdce, u nichž běžná léčba kortikosteroidy selže. Patříte-li do některé rizikové skupiny, rozhodně byste neměli toto onemocnění podceňovat!