Laryngitida

Pro rodiče malých dětí je laryngitida (pseudokrup) doslova strašákem, ale ani dospělí by ji neměli podceňovat. Může postihnout všechny věkové skupiny a nemocné snadno ohrozit na životě. Ukážeme vám příznaky laryngitidy a poradíme, kdy je třeba vyhledat lékaře a kdy ještě onemocnění zvládnete vlastními silami.

Co je laryngitida

Laryngitida není konkrétní nemoc — jde o všeobecný název pro onemocnění hrtanu způsobené viry a méně často bakteriemi.

Laryngitida

Obvykle dojde k záchytu onemocnění ve chvíli, kdy již byly postiženy vyšší úseky dýchacích cest (sestupná infekce) nebo naopak průdušky a průdušnice (vzestupná infekce). Infekce způsobuje zduření sliznice. Otok pak může v krajním případě zcela uzavřít průsvit dýchací trubice a bez okamžitého zásahu se postižená osoba brzy udusí.

Obvyklým vyvolavatelem zánětu jsou viry (chřipka, parachřipka, RS-virus apod.), ale stav často zhorší bakterie, které jsou za normálních okolností v krku běžně přítomné, ale nepůsobí žádné potíže. Zřídka je laryngitida vyvolána výhradně bakteriemi.

Většina případů onemocnění hrtanu je naštěstí jen krátkodobá. Obvykle stojí na jeho počátku virová infekce a přílišné namáhání hlasivek (způsobené např. křikem, zpěvem). Značně ohroženi jsou tedy zejména herci, obchodníci, učitelé a zpěváci. Velmi vzácně mohou být příčinou laryngitidy také bakteriální infekce, plísňové infekce či paraziti.

Chronická laryngitida (trvající déle než tři týdny) je pravděpodobně způsobena dlouhodobým vystavením dráždivým látkám, jako je inhalace chemických par nebo kouře. Příčinou ale může být i gastroezofageální refluxní choroba, chronická sinusitida nebo nadměrné užívání alkoholu.

Jak probíhá laryngitida (pseudokrup) u dětí

Zvlášť u malých dětí je potřeba toto onemocnění zachytit včas a rozeznat již jeho první příznaky. Často se totiž vyskytuje v noci. Mezi základní příznaky patří:

  • bolest v krku
  • ztížené polykání
  • pískání slyšitelné při dýchání
  • vykašlávání hlenu, vlhký kašel
  • zvýšená teplota
  • ucpaný nos
  • zrychlený tep
  • chrapot

Již vlhký kašel spojený se zvýšenou teplotou by nás měl varovat, že může dojít k rozvoji laryngitidy. Někdy ale může první fáze proběhnout zcela bezpříznakově a dítě se vzbudí s charakteristickým štěkavým kašlem a lapá po dechu. Je přítomný vyděšený výraz, slyšitelný pískot při dýchání a typické zatahování jamky pod ohryzkem. Dítě instinktivně vyhledává polohu vsedě. Nejčastěji dochází k rychlému rozvoji příznaků v noci.

Pozor na odlišení od epiglotitidy: Vzácnější, ale nebezpečnější stav — zánět hrtanové příklopky (epiglotitida) — se může zpočátku podobat laryngitidě, ale vyžaduje jiný přístup. Varovné příznaky epiglotitidy: vysoká horečka, výrazné slinění a neschopnost polykat, dítě sedí předkloněné s vystrčenou bradou a odmítá si lehnout, tichý nebo velmi tlumený hlas (na rozdíl od štěkavého kašle u laryngitidy). Při podezření na epiglotitidu nekontrolujte dítěti krk ani mu netlačte na jazyk, nerozrušujte ho zbytečným manipulováním a okamžitě volejte záchrannou službu — jde o stav vyžadující urgentní nemocniční péči.

Laryngitida (pseudokrup) — první pomoc

Pokud u dítěte pozorujete výše popsané příznaky pseudokrupu, je třeba rychle jednat. Především je vhodné snížit otok krku, na což bývá účinný chladný vlhký vzduch. V zimě tedy dítě teple obléknete nebo zabalíte do deky a posadíte k pootevřenému oknu, případně mu necháte na chvíli dýchat chladný vzduch (např. od otevřené mrazničky). Chladný vzduch příznaky zpravidla jen zmírní, po návratu do teplé místnosti se často vrátí.

Kdy volat záchrannou službu (155) — bez ohledu na věk dítěte:

  • zmodrání rtů nebo obličeje (cyanóza)
  • klidová dušnost — dítě lapá po dechu i v klidu, ne jen při námaze či pláči
  • výrazné vyčerpání, apatie nebo naopak silný neklid
  • slinění s neschopností polykat a vysoká horečka (možná epiglotitida — viz výše)
  • chladný vzduch příznaky vůbec nezmírní

V žádném případě se nepokoušejte dítě sami transportovat autem do nemocnice, pokud je stav vážný — vyčkejte na sanitku, personál je vybaven na okamžitý zásah včetně podání léků tlumících otok cestou.

Měli byste vědět: Laryngitidu u dospělých většinou není třeba řešit záchrannou službou. Postačí zvýšená poloha, čerstvý vzduch a klid na lůžku. Vhodné léky pak může předepsat praktický lékař. I dospělí by ale měli vyhledat urgentní pomoc při potížích s dýcháním nebo silném slinění s neschopností polykat.

Kdo je nejvíce ohrožen laryngitidou

Rizikovými faktory pro rozvoj laryngitidy jsou zejména respirační infekce (nachlazení, bronchitida, sinusitida), časté vystavení hrtanu dráždivým látkám (žaludeční kyselina, cigaretový kouř, alkohol, chemikálie) a namáhání hlasivek.

Diagnostika laryngitidy

Někdy stačí k rozpoznání laryngitidy jednoduchá lékařská prohlídka — lékař se vás vyptá na typ a trvání příznaků, případně na kouření, pracovní prostředí a užívané léky. Poté vyšetří uši a krk, zkontroluje nosní průchodnost a vyhodnotí pohyb hlasivek.

Někdy je nutné specializované vyšetření, například hrtanová videostroboskopie, při které je do krku pacienta vloženo speciální zařízení umožňující zpomaleně analyzovat chování hlasivek. U dlouhotrvajících obtíží se někdy doporučuje i CT vyšetření nebo histopatologické vyšetření odebrané tkáně.

Příznaky jako pálení, bolest a pocit cizího tělesa v krku mohou také naznačovat gastroezofageální reflux — v takovém případě doporučujeme návštěvu gastroenterologa. Chrapot nebo kašel bez jasné fyzické příčiny může v ojedinělých případech souviset i s neurologickými potížemi nebo silným stresem — zde je namístě konzultace s neurologem nebo psychiatrem.

Délka léčby laryngitidy

Podle délky průběhu dělíme laryngitidu na akutní a chronickou. Správně zaléčená akutní laryngitida ustupuje přibližně do týdne, ale další týden je doporučený klidový režim pro hlasivky. Chronická laryngitida postihuje především osoby, které nadměrně zatěžují svůj hlas (zpěváci, moderátoři), a její léčba může trvat i dlouhé týdny.

Je laryngitida nakažlivá?

Virové infekce, které laryngitidu nejčastěji způsobují, jsou nakažlivé — samotný zánět hrtanu se ale mezi lidmi nešíří, šíří se virus, který ho vyvolal. Nebezpečné je toto onemocnění hlavně u malých dětí a alergiků, kteří mají sliznice v krku citlivější. Dítě s laryngitidou by nemělo chodit do kolektivu ani přijímat návštěvy, dokud je infekční — mohlo by nakazit někoho jiného.

Prevence laryngitidy

Při prevenci nemocí hrtanu je vhodné:

  • vypít nejméně 2,5 litru tekutin denně kvůli zvlhčení sliznic krku a hrtanu
  • omezit konzumaci alkoholu
  • jíst méně kořeněná jídla
  • při nachlazení pít minerální a solné roztoky
  • šetřit hlasivky (nekřičet ani nešeptat)
  • naučit se dýchat bránicí, což méně zatěžuje hlasivky
  • co nejčastěji dýchat nosem — při dlouhodobých potížích kvůli vybočené nosní přepážce zvážit vyšetření u ORL
  • zvlhčovat vzduch v místnostech, kde se často zdržujete
  • vyhýbat se dlouhodobému pobytu v suché klimatizaci

Časté otázky o laryngitidě

Jak poznám laryngitidu (pseudokrup) od epiglotitidy?

Laryngitida má typický štěkavý kašel a chrapot. Epiglotitida se projevuje vysokou horečkou, silným sliněním, neschopností polykat a tichým hlasem — je nebezpečnější a vyžaduje okamžitou nemocniční péči.

Kdy volat záchranku při laryngitidě u dítěte?

Při zmodrání rtů, klidové dušnosti, výrazném vyčerpání nebo neklidu, silném slinění s neschopností polykat, nebo pokud chladný vzduch příznaky vůbec nezmírní.

Jak dlouho trvá laryngitida?

Akutní forma obvykle ustupuje do týdne, chronická forma může trvat týdny.

Je laryngitida nakažlivá?

Virus, který ji způsobuje, ano. Dítě s laryngitidou by nemělo chodit do kolektivu, dokud je infekční.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem. Při potížích s dýcháním u dítěte vždy volejte 155.

Zdroje: Obecné otolaryngologické a pediatrické informace o laryngitidě a epiglotitidě.

Aktualizováno: 24. 8. 2026

Podobné příspěvky

  • Horečka u dětí v létě

    Ať je nám dvacet nebo třicet, ať máme jedno dítě nebo pět, horečka u dětí v létě  nás dokáže vždy pořádně vyděsit. Jak postupovat při horečce v létě?  Zachovejme chladnou hlavu Ač se to v té chvíli zdá nemožné, musíme myslet na to, že horečka není špatná. Je to obrana organismu. Můžeme to přirovnat například…

  • Plané neštovice

    Plané neštovice jsou typickou nemocí dětského věku. Postihnout mohou ale i dospělé. Jak se onemocnění přenáší, jaká je jeho inkubační doba?   Co jsou plané neštovice a jak se projevují u dětí Jedná se o infekční virové onemocnění. Jeho původcem je virus varicella-zoster, jeho nositelem je člověk. Virus v těle zůstává i po prodělání neštovic…

  • Addisonova choroba

    Endokrinní onemocnění zvané Addisonova choroba je závažné, ale málo známé onemocnění, postihující především osoby mezi 30.-50. rokem věku. Příznaky jsou většinou chronické povahy, ale mohou se objevit i akutní ataky, které postiženou osobu bezprostředně ohrožují na životě. Neléčená Addisonova choroba je ale smrtelná rovněž.   Addisonovu chorobu způsobuje snížená produkce hormonů v kůře nadledvin –…

  • Alopecie

    Vypadávání vlasů trápí velmi často muže, ale i ženy nejenom pokročilého věku. Pokud je tento problém ohraničen konkrétním místem, nazýváme odborně tento stav alopecie. Může mít mnoho příčin, a ne všechny jsou naštěstí nezvratné. Pokud i vás trápí nadměrné vypadávání vlasů zpozorněte a pokuste se spolu s námi najít příčinu a zda se nejedná o…

  • Cytokinová bouře

    Co je cytokinová bouře? Cytokinová bouře (CRS) je závažná, potenciálně život ohrožující imunitní reakce, při které tělo nadměrně produkuje zánětlivé látky (cytokiny), jež poškozují nejen napadající patogen, ale i vlastní tkáně a orgány — typicky plíce. Vyskytuje se u těžkých infekcí (včetně těžkého průběhu covidu-19), sepse, ale i u některých nádorových léčeb. Cytokinová bouře je…

  • Gilbertův syndrom

    Obvykle je odhalen mezi 15. – 20. rokem věku. I když je Gilbertův syndrom klasifikován jako onemocnění, nijak se neléčí. Umělé zásahy do organismu by totiž v tomto případě byly spíše kontraproduktivní.   Gilbertův syndrom nebo také Gilbert-Meulenchrachtův syndrom (GS) řadíme mezi dědičné poruchy metabolismu. Jeho příčinou je snížená aktivita enzymu  UDP-glucuronosyltransferasa, který nedostatečně odstraňuje…