Divertikulitida

Divertikulární choroba a divertikulitida

Co je divertikulární choroba a divertikulitida?

Divertikly jsou malé vyboulení nebo kapsy, které se mohou vyvinout ve střevě hlavně v pokročilejším věku. Většina lidí s divertikly nemá žádné příznaky a zjistí je až náhodně při vyšetření z jiného důvodu.

Jak jednotlivé stavy rozlišit

  • Pokud neexistují žádné příznaky, nazývá se to divertikulóza.
  • Když divertikly způsobují příznaky, jako je bolest v dolní části břicha, nazývá se to divertikulární choroba.
  • Pokud dojde k zánětu nebo infekci divertiklů, které způsobují závažnější příznaky, nazývá se to divertikulitida.

Riziko divertikulární choroby a divertikulitidy zvyšuje nedostatek vlákniny ve stravě.

Divertikulární choroba a divertikulitida

Příznaky divertikulární choroby a divertikulitidy

Mezi příznaky divertikulární choroby patří:

  • bolest břicha, obvykle v dolní levé části, která má tendenci přicházet a odcházet a zhoršovat se během jídla nebo krátce po něm (vyprázdnění střev nebo odchod větrů úlevu přinese)
  • zácpa, průjem nebo obojí
  • občasná krev ve stolici

Pokud jsou vaše divertikly infikované a zanícené (divertikulitida), můžete náhle mít:

  • konstantní a silnou bolest břicha
  • vysokou teplotu 38 °C nebo vyšší
  • průjem nebo zácpu
  • rektální krvácení
Kdy volat záchrannou službu (155): Náhlá silná bolest břicha, která se rychle zhoršuje, tuhé nebo „prkénkovité“ břicho, opakované zvracení, nebo bolest doprovázená vysokou horečkou a zrychleným tepem mohou signalizovat vzácnou, ale závažnou komplikaci (např. perforaci střeva a peritonitidu) vyžadující okamžitý zásah. Nečekejte na objednání k praktickému lékaři.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc

Pokud vám již byla diagnostikována divertikulární choroba (bez zánětu) a příznaky jsou mírné, obvykle se nemusíte hned obracet na lékaře — příznaky lze zvládat doma úpravou stravy. Pokud ale máte jakékoli krvácení nebo silnou bolest, vyhledejte lékařskou pomoc — u prudkých příznaků podle popisu výše rovnou volejte záchrannou službu.

Vyšetření divertikulární choroby a divertikulitidy

Po odebrání anamnézy a zhodnocení příznaků může lékař nejprve chtít vyloučit další onemocnění, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), celiakie nebo rakovina tlustého střeva — mají totiž často velmi podobné příznaky.

Tip: Vyšetření může zahrnovat krevní testy. V případě potřeby budete požádáni o kolonoskopii, CT sken, nebo někdy obojí.

Kolonoskopie

Do řitního otvoru je vložena tenká trubice s kamerou (kolonoskop) a vedena do střeva. Lékař poté vyhledá případné divertikly nebo známky divertikulitidy. Před vyšetřením dostanete projímadlo, abyste vyčistili střeva. Kolonoskopie by neměla být bolestivá, ale může být nepříjemná — obvykle je nabízena i možnost léku proti bolesti nebo mírného sedativa.

CT vyšetření

Někdy může být potřeba CT vyšetření, provedené místo kolonoskopie nebo v kombinaci s ní (tzv. CT kolonografie čili virtuální kolonoskopie) — sken se provádí po vyprázdnění střev projímadlem.

Divertikulární choroba a divertikulitida

Léčba divertikulární choroby a divertikulitidy

Léčba divertikulární choroby (bez zánětu)

Strava: Strava s vysokým obsahem vlákniny může pomoci zmírnit příznaky a zabránit rozvoji divertikulitidy. Dospělí by se obecně měli snažit sníst kolem 30 g vlákniny denně. Mezi dobré zdroje patří čerstvé a sušené ovoce a zelenina, fazole a luštěniny, ořechy, celozrnné obiloviny a škrobová jídla. Doplňky vlákniny (obvykle prášek k rozpuštění ve vodě) jsou dostupné i v lékárnách a obchodech se zdravou výživou.

Tip: Postupné zvyšování příjmu vlákniny v průběhu několika týdnů a pití dostatku tekutin pomáhá předejít nadýmání a plynatosti, které mohou provázet náhlé navýšení vlákniny ve stravě.

Léky: Léky proti bolesti jako aspirin a ibuprofen by se neměly užívat pravidelně, protože mohou dráždit žaludek a v kontextu divertikulární choroby jsou spojovány i s vyšším rizikem komplikací — poraďte se s lékárníkem. Na bolest lze použít paracetamol. Pokud paracetamol nestačí, promluvte si s praktickým lékařem — v případě potřeby může předepsat i projímadlo na zmírnění zácpy nebo průjmu.

Léčba divertikulitidy (se zánětem)

Strava: Lékař může doporučit dietní stravu jen po dobu několika dní, dokud příznaky neustoupí. Během zotavování je vhodná strava s nízkým obsahem vlákniny, aby si trávicí systém odpočinul. Jakmile příznaky zmizí, můžete se vrátit k vysokovlákninové stravě s cílem cca 30 g vlákniny denně.

Léky: Mírnější divertikulitidu lze obvykle léčit doma antibiotiky předepsanými praktickým lékařem. Na bolest lze použít paracetamol — neužívejte aspirin ani ibuprofen, mohou dráždit žaludek. Pokud paracetamol nepomáhá, může lékař předepsat silnější lék proti bolesti.

Závažnější případy divertikulitidy mohou vyžadovat nemocniční léčbu — nitrožilní antibiotika, hydrataci a výživu.

Chirurgická operace

Ve vzácných případech může být k léčbě závažných komplikací divertikulitidy nutný chirurgický zákrok — odstranění postižené části tlustého střeva (kolektomie). Jde o léčbu vzácných komplikací, jako jsou píštěle, peritonitida nebo neprůchodnost střev. Po kolektomii může být nutná dočasná nebo trvalá kolostomie (vyústění střeva otvorem v břiše).

Tip: Nejčastější komplikací divertikulitidy je vznik abscesu. Ten se obvykle léčí perkutánní drenáží prováděnou radiologem. Zvažuje-li se chirurgický zákrok, měl by s vámi lékař vždy pečlivě prodiskutovat přínosy i rizika.

Divertikulární choroba a divertikulitida

Příčiny

Není přesně známo, proč někteří lidé trpí divertikulární chorobou, ale souvisí to zřejmě s věkem, stravou, životním stylem a genetikou.

Stáří: S přibývajícím věkem stěny tlustého střeva slábnou a tlak tvrdé stolice procházející střevy může vést ke vzniku divertiklů. Většina lidí bude mít nějaké divertikly, než oslaví 80. narozeniny.

Strava a životní styl: Předpokládá se, že nedostatek vlákniny je spojen s rozvojem divertikulární choroby a divertikulitidy — vláknina pomáhá vytvořit měkčí a objemnější stolici, která vyvíjí menší tlak na stěny střeva. Mezi další rizikové faktory patří kouření, obezita a dlouhodobé pravidelné užívání léků proti bolesti jako ibuprofen nebo aspirin.

Genetika: Riziko divertikulární choroby je vyšší, pokud ji měl blízký příbuzný, zejména pokud se u něj projevila před 50. rokem věku.

Časté otázky o divertikulární chorobě

Jaký je rozdíl mezi divertikulózou, divertikulární chorobou a divertikulitidou?

Divertikulóza jsou divertikly bez příznaků. Divertikulární choroba je stejný nález s příznaky (např. bolest břicha). Divertikulitida je zánět nebo infekce divertiklů se závažnějšími příznaky (horečka, silná bolest).

Jaká strava pomáhá při divertikulární chorobě?

Strava s vysokým obsahem vlákniny (cca 30 g denně) — ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny — spolu s dostatkem tekutin.

Kdy je bolest břicha u divertikulitidy důvod k volání záchranky?

Při náhlé silné bolesti, která se rychle zhoršuje, tuhém „prkénkovitém“ břiše, opakovaném zvracení nebo bolesti s vysokou horečkou — možné známky perforace střeva.

Lze divertikulitidu léčit doma?

Mírnější případy ano, obvykle antibiotiky předepsanými praktickým lékařem. Závažnější případy vyžadují nemocniční léčbu.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem.

Zdroje: Obecné gastroenterologické informace o divertikulární chorobě a divertikulitidě.

Aktualizováno: 24. 8. 2026

Podobné příspěvky

  • Artróza

    Klouby používáme už od narození. Podrobujeme je intenzivním zátěžovým zkouškám, a často je ničíme i nesprávnými pohybovými nebo stravovacími návyky. Spolu s námi proto stárnou a opotřebovávají se. A jakmile nás začnou bolet, nenechá na sebe artróza dlouho čekat. Artróza je onemocnění způsobené laicky řečeno přetěžováním kloubů. Mnohem výstižnější označení je ale osteoartróza, protože degenerativní…

  • Erektilní dysfunkce

    Co je erektilní dysfunkce? Erektilní dysfunkce je opakovaná neschopnost dosáhnout nebo udržet erekci dostatečnou k pohlavnímu styku. Ještě v 70. letech minulého století byli laici i odborníci přesvědčeni, že za většinou případů stojí psychologické problémy a léčba je tudíž velmi obtížná. Dnes už víme, že mnohem častěji je problém fyziologický a k jeho vyřešení často…

  • Roztroušená skleróza

    Co je roztroušená skleróza? Roztroušená skleróza (RS) je celoživotní autoimunitní onemocnění postihující mozek a míchu, které může způsobit širokou škálu příznaků — potíže se zrakem, pohybem končetin nebo rovnováhou. Nejčastěji je diagnostikována u lidí ve věku 20–30 let a je přibližně 2–3x častější u žen. Průběh i závažnost se mezi jednotlivými lidmi výrazně liší —…

  • Cytokinová bouře

    Co je cytokinová bouře? Cytokinová bouře (CRS) je závažná, potenciálně život ohrožující imunitní reakce, při které tělo nadměrně produkuje zánětlivé látky (cytokiny), jež poškozují nejen napadající patogen, ale i vlastní tkáně a orgány — typicky plíce. Vyskytuje se u těžkých infekcí (včetně těžkého průběhu covidu-19), sepse, ale i u některých nádorových léčeb. Cytokinová bouře je…

  • Kuří oko co to je?

    Co je kuří oko? Kuří oko je ztvrdlý kožní útvar vznikající obrannou reakcí kůže na dlouhodobý lokální tlak — nejčastěji na prstech nohou nebo na chodidle. Pokud se neléčí, může způsobit nepříjemnou bolest a zánět, proto by se nemělo ignorovat. Nejčastější příčinou je špatně padnoucí (příliš těsná nebo naopak volná) obuv. Pozor při cukrovce nebo…

  • Top 5 nebezpečných bakterií

    Bakterie jsou eukaryotní mikroorganismy a ač si to spousta lidí neuvědomuje, jsou všude kolem nás. Většina z nich není nijak nebezpečná, podílejí se na kvasných a hnilobných procesech, některé dokonce brání náš organismus. Pak je tu druhá skupina, kterou označujeme, jako bakterie patogenní. V našem článku jsem si pro vás přichystali top 5 bakterií, které…