Virus Zika
Virus zika patří mezi jednořetězcové RNA viry rodu flavivirus, který je původem z Afriky. Byl objeven v roce 1947 v pralesích Ugandy. V roce 1952 pak byl poprvé zaznamenán případ nákazy zika virem u člověka. Nejvyšší výskyt nákazy je v oblasti Afriky (Nigerie, Kambodža, Egypt), Asie (Mikronézie, Malajsie, Pakistán) a Latinské Ameriky, hlavně Brazílie.
Přenos viru zika:
* Komár:
Virus zika je přenášen komárem rodu Aedes (Aedes aegypti), který se přisaje na člověka. Jedná se o stejného komára, který přenáší i horečku dengue. Komár sám se nakazí sáním krve nemocného člověka.
* Z matky na plod:
Je velice pravděpodobné, že dochází k nákaze plodu v děloze. Byly nalezeny stopy viru zika v plodové vodě i mozkové tkání plodu. Virus zika totiž mimo jiné napadá neurální kmenové buňky vyvíjejícího se embrya.
* Sexuální styk:
Byly potvrzeny případy, kdy došlo k přenosu viru zika pohlavním stykem. Virus zika totiž přetrvává několik měsíců ve spermatu, a to déle než v krvi.
* Krevní transfuze:
Virus zika je též možné přenést podáním nakažené krve, ve které v době nákazy a po ní přežívá.
Příznaky infekce virem zika:
Většina lidí, která se nakazí virem zika, nemá příznaky, nebo jen mírné. Jedná se o příznaky podobné chřipce, které rychle odeznívají:
* Teplota
* Vyrážka
* Bolesti svalů a kloubů
* Bolest hlavy
* Záněty spojivek
V některých případech může být průběh těžší, jsou známé komplikace v podobě neurologické nemoci Guillain-Barré syndrom, dochází k zánětům nervů a poruchám hybnosti i citlivosti.
Virus zika je však velkým problémem u těhotných žen. Těhotné ženy, které byly nakaženy virem v průběhu těhotenství, často přivedou na svět potomka s mikrocefalií, tj. s malou hlavou a mentálním deficitem, dochází totiž k zakrnění růstu mozku i celé hlavy.
Diagnostika nemoci:
* Kultivace z krve nakaženého
* PCR na detekci virové RNA
* Sérologie na přítomnost protilátek neutralizujících virus zika
Žádná kauzální léčba ani očkování není v současné době dostupné.
Nejnovější informace a poznatky o viru Zika lze na jít anglicky na webu Harvardovy univerzity zde .
