Žíly a cévy dolních končetin: jak fungují a co jim škodí
Autor: Honza Andres | Odborná kontrola: MUDr. Pavel Both | Aktualizováno: říjen 2026
Obsah článku
Tepny dolních končetin
Okysličená krev proudí ze srdce přes srdečnici (aortu) do pánevních tepen a dále do stehenní tepny (a. femoralis), podkolenní tepny a bércových tepen až do chodidla. Tepny mají silnou svalovou stěnu, protože snášejí vysoký tlak, a na rozdíl od žil chlopně nemají — krev v nich pohání tlak vytvářený srdcem.

Žíly dolních končetin
Žíly vracejí odkysličenou krev zpět do srdce. Na noze rozlišujeme dva systémy:
- Povrchový žilní systém — žíly v podkoží, hlavně velká skrytá žíla (v. saphena magna) na vnitřní straně nohy a malá skrytá žíla (v. saphena parva) na zadní straně lýtka. Právě v nich vznikají křečové žíly.
- Hluboký žilní systém — žíly uložené mezi svaly, které doprovázejí tepny (bércové, podkolenní a stehenní žíla). Odvádějí naprostou většinu krve z nohy.
Oba systémy propojují tzv. spojovací (perforující) žíly. V žilách jsou chlopně, které propouštějí krev jen směrem k srdci. Hlavní silou, která krev z nohou vytlačuje vzhůru, je stah lýtkových svalů při chůzi — proto dlouhé stání a sezení bez pohybu žilám škodí.
Lymfatický systém
Souběžně s cévami vedou mízní (lymfatické) cévy, které odvádějí z tkání přebytečnou tekutinu. Mízní uzliny dolní končetiny jsou hlavně v třísle a v podkolenní jamce. Porucha odtoku mízy vede k lymfedému — tuhému otoku, který se na rozdíl od žilního otoku přes noc příliš nezmenšuje.
Nejčastější onemocnění
Křečové žíly (varixy)
Rozšířené, klikaté povrchové žíly vznikají při selhání chlopní a oslabení žilní stěny. Hlavní rizika jsou dědičnost, věk, ženské pohlaví, těhotenství, nadváha a práce vestoje. Projevují se tíhou a únavou nohou, otoky ke konci dne a nočními křečemi.
Chronická žilní nedostatečnost
Dlouhodobě zvýšený tlak v žilách vede k otokům, hnědému zbarvení kůže kolem kotníků, ztvrdnutí podkoží a v pokročilé fázi k bércovému vředu.
Hluboká žilní trombóza
Krevní sraženina v hluboké žíle se projeví otokem, bolestí a napětím obvykle jedné nohy. Hrozí utržení sraženiny a plicní embolie. Riziko zvyšuje dlouhé znehybnění (sádra, dlouhá cesta, pobyt na lůžku), operace, nádorové onemocnění, těhotenství a šestinedělí, hormonální antikoncepce a kouření.
Ischemická choroba dolních končetin
Ateroskleróza zužuje tepny a svaly nedostávají dost krve. Typická je bolest lýtka při chůzi, která po zastavení během pár minut odezní (klaudikace). Hlavní rizika jsou kouření, cukrovka, vysoký tlak a vysoký cholesterol.
Léčba
- Varixy a žilní nedostatečnost: pohyb, zvedání nohou, kompresní punčochy, venofarmaka ke zmírnění potíží; odstranění varixů sklerotizací, laserem, radiofrekvencí nebo operací.
- Trombóza: léky proti srážení krve (antikoagulancia) podle lékaře, obvykle několik měsíců.
- Zúžení tepen: zanechání kouření, pravidelná chůze, léky na cholesterol a proti srážlivosti krevních destiček, při pokročilém postižení rozšíření tepny nebo bypass.
Prevence
- Pravidelně choďte, v práci se střídejte mezi sezením a stáním, protahujte lýtka.
- Na dlouhých cestách se protáhněte alespoň každé 1–2 hodiny a pijte dostatek vody.
- Udržujte zdravou váhu a nekuřte.
- Hlídejte si krevní tlak, cholesterol a cukr.
- Při sklonu ke křečovým žilám noste kompresní punčochy.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi tepnou a žílou?
Tepny vedou okysličenou krev od srdce a mají silnou stěnu bez chlopní. Žíly vracejí krev do srdce a mají chlopně, které brání zpětnému toku.
Jak poznám trombózu?
Typicky náhlý otok, bolest, napětí a teplo jednoho lýtka nebo celé nohy. Vyžaduje vyšetření týž den; při dušnosti volejte 155.
Bolí mě lýtka při chůzi, co to může být?
Bolest, která přichází při chůzi a po zastavení mizí, může znamenat zúžení tepen. Nechte se vyšetřit u praktického lékaře nebo angiologa.
Zdroje: Česká angiologická společnost ČLS JEP; ESVS Clinical Practice Guidelines on chronic venous disease (2022); ESC Guidelines on peripheral arterial diseases (2024); NHS – Varicose veins, DVT.
